pátek 25. dubna 2008

O místní gastronomii

V dnešním příspěvku jsem se rozhodla přiblížit španělskou kuchyni a trochu polechtat chuťové buňky (samotné mi při psaní tohoto článku tečou slinyJ). Tedy vlastně mallorquinskou kuchyni. Ta je bohatá na rybí pokrmy.
Typickým španělským jídlem je paella (vyslovuje se paeja), jejíž složení se může region od regionu lišit. Místní restaurace nabízejí paellu obsahující kuřecí maso a mořské plody (krevety, mušle a gambas neboli garnáty) a rýži. V neděli nám ale v restauraci Fernando připravil paellu z těstovin místo rýže. Tehdy jsem také poprvé vložila do úst mušle (tedy ten vnitřek). Když překonáte nevalný vzhled tohoto malého plže, mlže, či co to je, nechutná to až zas tak špatně. Trochu jako kuře (jak by to určitě přirovnala Anne Heche v komedii „Šest dní, sedm nocí“). Přesto ale mušle do svého jídelníčku nezařadím. Jednou za rok stačilo. Jak říká náš číšník Max-je to žrádlo pro kočky (tímto se zříkám své gymnazijní přezdívky;-) ).
Po čem se ale můžu utlouct je aioli – majonéza smíchaná s česnekem, citronem a olivovým olejem. V některých restauracích přidávají i nějaké koření. Aioli s čerstvou bagetou (které se tu říká chleba) a třeba se serrano šunkou – mňamky. Rozhodně nesmí chybět v mojí ledničce. Pokud tu z něčeho přiberu, tak to bude z aioli.
Aioli s bagetou a olivami je tu v restauracích podávána jako předkrm, neboli tapas. Jako další tapas jsou tu například smažené datle se slaninou, pasta z tuňáka s chlebem, gambas v oleji, mušle, zelenina na grilu atd. Jako hlavní jídlo jsou na jídelních lístcích uváděny různé druhy pizzy, těstoviny (lasagnemi počínaje, černými špagetami konče), pokrmy z ryb – mořské štiky, halibuti, rejnoci, langusty, krevety… a již zmíněná paella. Ti, kteří neholdují středomořské kuchyni si mohou objednat třeba steak.
A co si tu vařím já? Na rozdíl od Česka, kde jsou regály supermarketů zásobeny množstvím koření a směsí koření, místní obchody disponují jen několika základními druhy koření. Při vaření si tak musím vystačit se solí, pepřem, paprikou, kari, sušenou petrželí, či oreganem. V Eroski nabízejí i několik exotických omáček jako je sojová a worcestrová omáčka. Takže mi nezbývá než experimentovat s novými potravinami a chutěmi. Od Fernanda okoukám nějaké fígly na přípravu mořských potvor a pak si je budu vychutnávat doma u televize. I když mám jídlo v Café del Sol zadarmo, nemůžu při nakupování odolat té úžasné rybí vůni, která se line po celém Eroski (v Lidlu nic naštěstí nevoní).

Vidíš, babi, nehladovím :-) .

P.S.: Tentokrát jsem použila fotky z internetu, protože mi přijde hloupé chodit s foťákem do supermarketu a po restauracích.

Žádné komentáře: