Výšlap na Puig Son Jaumel

Po týdnu pracovních povinností jsem ve středu zase dostala volno a tentokrát jsem se konečně vypravila na pláž Cala Mesquida, kterou jsem poprvé ( a do středy zatím naposledy) navštívila někdy v dubnu.

Po poledni jsem sedla na kolo a vypravila jsem se na Cala Agullu, kde jsem kolo zaparkovala a dál již šla po svých stezkou lesem. A tentokrát jsem se odhodlala i vylézt na 271 metrů vysoký kopec, který se zdvihá z moře nad Cala Agullou a nafotit nějaké fotečky. Počasí sice nebylo ideální -opar a nějaká ta mračna, ale volný den mám jen jednou týdně, tak si nemůžu vybírat. Třeba ten kopec vylezu někdy ještě jednou. I když...

I když to byla teda docela zabíračka vylézt těch 270 metrů převýšení. Na zádech zhruba 4kilový batoh (voda, osuška a blbosti na pláž a foťák), přede mnou docela strmá stezka, kterou v tom dusnu, co bylo, nelze zdolat bez zapocení (ani bez toho dusna). Po zhruba 40 minutách výstupu jsem se zpocená až na p.... (jak se říká) dostala k ruině zřejmě tallaiotské strážní věže, která na vrcholku stojí. Ale výhled byl opravdu úžasný. Pode mnou jako na dlani Cala Ratjada a na severu i cíl mé cesty - Cala Mesquida. Nebýt oparu, mohla jsem vidět Menorku i poloostrov Formentor.
Chvíli jsem si sedla a relaxovala. Tak mě napadlo, že by to mohlo být jedno z mých oblíbených míst. I když absolvovat tenhle výstup častěji....To abych si do batohu vzala suché oblečení na převlečení.
A pak již hurá dolů (pěkně opatrně na té kamenité cestě) směr pláž. Okolo páté jsem konečně stanula na Cala Mesquidě, koupila si další flašku vody a hurá do vln osvěžit a zchladit utrmácené tělo.
Část Cala Mesquidy je FKK, ale vzhledem k pozdnímu odpoledni těch naháčů tam tolik nebylo. Celkově na Cala Mesquidě je méně lidí, takže větší klid. Po sedmé hodině jsem se zase vydala přes les zpět ke svému kolu. V hlavě myšlenka na dobrou večeři. V Eroski jsem si koupila jednu doradu a hranolky, u nás v resaturaci vyzvedla citron a hurá domů. Skoro jsem pak musela tu svou pečenou rybu bránit před Thomasem tělem, jak to v bytě vonělo.
Ve čtvrtek mě pak čekalo brzké vstávání a "generální" úklid kuchyně v restauraci.