Fotky z oslav

25

Tak a je to tu - den, kdy slavím čtvrtstoletí fyzického života na planetě Zemi:-). A slavit se bude (pravděpodobně) ve velkém. Ve čtvrtek v noci (vlastně již v pátek ráno) jsem si s Natalií, Maxem a Mariem vychutnala striptýz dvou striptérů a jedné striptérky, který se konal na mé oblíbené diskotéce Keops a dnes bude asi velká oslava u nás v práci. Já jsem upekla bábovku, Fernando koupil mátu a limety na mojito a Maxova a Mariova máma pro nás udělá řízky (šéfka o nich sní už asi měsíc). Jen, co opadne "nápor" zákazníků, rozjedeme akci. Mě pak čeká posezení s československými přáteli u Michala v Sinaji a pak hurá do Keopsu (www.keopsdisco.de). Tak jen doufám, že mě zítra nebude moc bolet hlava.

Dva dny volna - výlet lodí a vyspávání

Tak jsem nakonec ty dva a půl dne volna dostala. Po čtrnácti dnech nepřetržitého šéfování v kuchyni jsem si konečně mohla vydechnout a uskutečnit další cestu za poznáním (po "prázdninové" pauze, kdy se v tom horku cestovat nedalo (nebo dalo, ale nechtělo se)).
Tentokrát mě čekalo poznávání přírodních krás ostrova. Vypravila jsem se na sever ostrova nafotit skalní masiv, který se tu často objevuje na pohledech - Torrent de pareis.
Tak jsem se v pátek brzy ráno vypravila na první autobus do Palmy, kde jsem hodinku bloumala po městě (a pořídila si průvodce po Barceloně, kterou navštívím během svého návratu do Česka) a pak jsem sedla na další autobus do mě již známého přístavu Puerto de Sollér, odkud vyplouvala loď k mému cíly. Za 20 € jsem si koupila zpáteční palubní lístek (bohužel na určitý čas návratu) a o čtvrt na dvě jsem vyrazila na třičtvrtě hodinovou plavbu kolem severního pobřeží Mallorky, behem níž jsem fotila jako o závod. Kolem třetí hodiny naše loď přistála v Sa Calobře - malém "letovisku" s neskutečně čistou vodou (až na ty velké žluté medúzy, které se pohybovaly poblíž oblázkové plážičky), odkud jsem se společně s houfem dalších turistů vypravila po chodníčku ke skalnímu útvaru Torrent de pareis. Během zhruba desetiminutové cesty jsem prošla dvěma do skály uměle vytesanými jeskyněmi (s ne zrovna dostatečným osvětlením) a nakonec jsem se vynořila na dně údolí obklopeného skalami rozevírajícími se u vody jako brána (odtud název "torrent", de pareis pravděpodobně znamená "do ráje"). Během dešťů se údolíčko zaplní vodou, která pak během vysychání zůstane v meandrech. Škoda, že jsem neměla více času na odpočinek. Nafotila jsem, co se dalo a "hurá" chytit zpáteční loď, na které jsem tentokrát nebyla sama z Česka. Cestovala také skupinka Čechů s Exim tours.
V Puerto de Sollér jsem nasedla na bus do Palmy, kde jsem vzhledem k značné únavě (stále ještě bylo docela horko na cestování) upustila od plánu zabýt dvě hodiny do odjezdu posledního autobusu do Cala Ratjady šopováním a nasedla jsem na autobus předposlední, který mi jel za deset minut.
Večer jsem stihla ještě bohatou nadílku fotek upravit a pak mě skolila únava. Další plán, že půjdu pařit, byl odložen na další večer.
V sobotu jsem pak vyrazila omrknout trh a obchody v Cala Ratjadě, v pozdním odpoledni jsem se na dvě hodinky vyvalila na pláži a večer jsem si konečně zašla na dobrou večeři a pak hurá do Sinaje a do Keopsu s vědomím, že ráno nemusím vstávat do práce, protože mám volno až do šesti odpoledne.
Další volný den mě čeká již ve středu. A ten využiji výletem do Palmy za letními slevami.

A je tu září

Tak už je tu bohužel září. Při té rychlosti, jakou tu čas běží, mi už nezbývá příliš do odletu do studených krajin. 21. října si pakuji věci a letím na pár dní za kamarádkou do Barcelony a pak již přímo do Prahy.
Tento týden mě čekají neuvěřitelné 2,5 dne volna v kuse (pokud se Fernando nehodí marod už v pátek. To už bych ho ale vážně poslala do háje, protože si dělá co chce. Stačí, že nám s Natalií oznámil, že příští týden je zase marod.), které si hodlám užít. Jeden den vyrazím zase na cesty a večer pařit do Keopsu (když se tu prý diskotéky zavírají již za měsíc), v sobotu hurá na pláž s mým nafukovacím lehátkem, které jsem dostala od turistů (stává se, že ti, co další den odjíždějí domů, nechají svým sousedům na pláži lehátko, nebo slunečník) a večer na nějakou dobrou večeři. A co budu dělat v neděli, to ještě nevím. Každopádně musím počítat s tím, že jsou to zase na nějakou dobu poslední volné dny.

Fotky, které jsem sem umístila, jsou od Marisy, která odjela zpět do Argentiny před měsícem. Jsou to fotky z naší večeře a jedné fiesty, která tu byla v červenci. Na spodní fotce jsem s Marisou před mou oblíbenou diskotékou - Keopsem.